Na našem webu používáme cookies.
Některé z nich jsou k fungování stránek nezbytné, ale o těch ostatních můžete rozhodnout sami.
Zbyněk Bezchleba pracuje na pozici Senior SW product owner pro náš inovační projekt 3D tisk betonu. Prošel několika významnými automatizačními firmami ve Žďáru, než se nechal zlákat naší firmou plnou mladých nadšenců. V letošním roce si ho mladí nadšenci užijí jako lektora na našich kroužcích robotiky pro základní a střední školy: Kroužky robotiky | ICE Industrial Services
➡️ Pamatuješ si Zbyňo, kdy a jak ses o ICE dozvěděl poprvé?
To je docela pikantní téma. Pracoval jsem ve firmě, kde ředitel firmy několikrát dával ICE za příklad, kde se inspirovat. Hlavně v oblasti prezentace firmy. A když jsem se na to soustředil, najednou jsem zjistil, že mě zajímá nejen forma, ale i obsah. Chytlo mě hlavně to, že se jde týmově za výsledkem, úcta k lidem, kteří jsou adekvátně ohodnoceni a že žádná informace není tabu. To mi ve všech mých předchozích firmách chybělo. Proto jsem to rozhodně chtěl zažít.
➡️ Co bylo nové a rozdílné v ICE oproti tvojí předchozí práci?
Cením si otevřenosti. Hodnoty, na kterých je ICE založen, jsou mi blízké a mohu říct, že nejsou jen deklarované, ale jsou opravdu žité. Způsob řízení projektů a agilní metodiky jsou pro mě jenom projevem zdravého rozumu, kterou má prostě ICE v kostech. Praktickou stránkou života je i odměna za práci. Firma platí své lidi tak, aby byli spokojeni, což není jinde běžné. Taky je zde významný aspekt mladé firmy, že se organizace a interní procesy často mění, ale zdá se mi, že to je vždy k dobru věci a hlavně se nad změnami nesedí nekonečný čas a hledá se rychlá cesta k cíli.
➡️ Vysvětlíš nám, co v ICE děláš?
Jsem PO = Product Owner pro oblast softwaru. Ten, který nejdřív vyjasní zadání se zákazníkem. Pak přenese zadání na realizační tým a kontroluje, aby vytvořené dílo naplnilo požadavky. V neposlední řadě musím taky pohlídat rozpočty a zároveň,aby byl zákazník spokojený. Nejtěžší je jen specifikovat cíle a nevnucovat týmu cestu, kterou cíle dosáhnou. PO ale musí také spolupracovat na návrhu technického řešení a koordinovat se s jinými PO na projektu (mechanika, elektro…). Prostě jak říká klasik “to máte cihly, cement, písek…..”, tak nějak vše, aby celý projekt dojel do cíle a i na konci se usmíval nejen ICE, ale i zákazník. A hlavně aby nás to bavilo a netratili jsme na tom.
➡️ Co prvního se ti vybaví, když uslyšíš slovo beton?
Prach, to je první, co mi vyskočí. Když jsme s 3D tiskem z betonu začínali, připravovali jsme pytlované směsi a po 10 minutách míchání betonu byl ze mě mlynář. Prach byl úplně všude. Byla to ale parádní doba. Tehdy bylo všechno úplně nové a každý den jsme se něco nového o betonu dozvěděli. Určitě ale víme, i teď, že je to hmota nepoddajná a tajemná a někdy i zlomyslná.
➡️ Jak se liší programování robotů na 3D tisk betonu od běžného programování robotů 🙂
Hlavní rozdíly jsou v tom, že program generuje software, který zpracovává 3D model. Dále je to určitě způsob orientace ramene během tisku, které musí být v určité poloze, aby beton dopadal na předchozí tiskovou stopu tam, kde ho chceme. Programování samotné má ještě spousty dalších specifik, kdy v robotu musíme dopočítávat polohy/korekce např. pro natáčení tiskové hlavy či neplanární tisk.
➡️ Máš nějakou vtipnou historku, se kterou by ses mohl veřejně pochlubit?
Celý začátek projektu 3D tisku byl vtipný a největší “legrace” nastala, když jsme museli přerušit tisk a měli 15 minut na to rozebrat a vyčistit celé zařízení. Pokud bychom to neudělali, materiál by tam zatuhnul. Pak už byte ho oddělili jen palicí a sekáčem a hadice by se mohli vyhodit. Takže scénky, kdy Tomáš Vránek popadl hadici a točil s ní nad hlavou jako kovboj, aby se uvolnil materiál, to nevidíte každý den.
➡️ Věkový průměr lidí v ICE je 34 let, jak vnímáš ty osobně propojení s mladšími kolegy?
Já především rozdíl necítím. Věk je pro mě číslo. Podstatná je synergie a tu tady vidím. Já přináším zkušenosti a hlad po sledování nových trendů. Tým okolo mě pak nadšení, chuť problémy řešit a energii. Tak nějak se to mezi námi přelévá, a to je prostředí, kde jsem rád.
➡️ Co je na tvé pracovní roli nejtěžší?
V roli PO jde o tanec mezi dvěma mlýnskými kameny - týmem a zákazníkem. Těžké je ale hlavně dobře převádět řeč zákazníka do jazyka programátorů. Vymýšlet nové strategie, konzultovat řešení a sledovat, jaké nové cíle se nám rodí, to všechno mě baví. Není lehké uhlídat priority z pohledu celého projektu, které se někdy dost mění, takže musím být připraven točit kormidlem dost rychle a hlavně to vše týmu vysvětlit, aby nevznikl dojem, že opilý kapitán neví, kam loď namířit.
➡️ Jak se nejlépe po práci odreaguješ?
Asi nejvíc si odpočinu na procházce v lese nebo u knížky. A hodně mě dobíjí i chvíle, kdy s manželkou hlídáme vnoučata. A nebudu kecat, když řeknu, že sem tam zajít s týmem na pivo, je taky dobrý relax.
➡️ Jak bys třemi slovy popsal ICE kulturu?
Profesionalita, dobrá nálada a otevřenost.
➡️ Čeho si nejvíce ceníš na práci v ICE?
Že se do práce těším. Cením si taky toho, že můžu být u projektu 3D tisku . A velice oceňuji, že se mohu podílet na dalśím rozvoji softwarového týmu a tím i na rozvoji ICE.
A co o Zbyňovi říká Tomáš Vránek?
Znám ho od roku 1991, kdy k nám přišel jako tátův kolega pomoct něco opravit na počítači. Od něj jsem jsem poprvé dozvěděl, co je to “zavináč”. Zbyněk posledních 30 let (zcela nesmyslně) rozvíjel naši konkurenci a naše cesty se po těch letech opět spojily. Po měsících naší spolupráce mě nepřestává překvapovat jeho milost a vlídnost, nikdy nezkazí žádnou legraci. On přesně ztělesňuje hodnotu ZÁBAVA v ICE: umět si ze sebe udělat legraci, případně nezkazit jinou. Díky Zbyňku!
