Na našem webu používáme cookies.
Některé z nich jsou k fungování stránek nezbytné, ale o těch ostatních můžete rozhodnout sami.
Na VŠPJ startujeme kolem 9.00, poprvé vidím svůj tým a také téma, které na nás čeká.
Máme navrhnout inovativní projekt, který by pomohl v rozvoji Kraje Vysočina. Hodně obecné zadání, hodně možností, jak to pojmout. Čas na Lean canvas a přípravu prezentace je pouze cca 4 hodiny.
Tým je složen ze studentů sedmi různých středních škol (od gymplu přes stavebku až po cestovku, průmku či obchodku). Nejdřív se z anonymních tváři musí stát známí a kolegové, kteří mají svá jména, a vzájemně se dozvědět, v čem je kdo dobrý a jaké má motivace.
V ICE víme, že kamarádský kolektiv s ochotou táhnout za jeden provaz je víc než skupina sólistů, a přesně tak se snažím tým nastartovat.
Je čas vybrat téma. Tým se rozhodl reagovat na problém nízké atraktivnosti kraje pro turisty i pro jeho obyvatele – a vybral si téma „Systém tématických ekoparků“. V tomto systému by měl být prostor pro mezigenerační setkávání, vyžití dětí i možnost se něco dozvědět ohledně ekologie či zajímavostí z okolí instalace ekoparku.
Mělo by jít tedy o místo, které chci vidět, chodit tam a užívat si prostor i lidi. Je 11.30 a máme první verzi canvasu. Tady se tým učí, že obecný popis je k ničemu, že představy také znamenají náklady a je nutné najít toho, komu by bylo možné nápad prodat. To je ale běžný chleba projektové práce v ICE, a tak bylo kde čerpat.
Dáváme si krátký oběd a vracíme se zase k práci. Už se nám dost vyprofilovalo, kdo čím přispěje – a já mám radost, že tým má jeden cíl, že nikdo není stranou a že všichni táhnou za jeden provaz. Chceme vyhrát, ale uvidíme. Ostatní taky jedou bomby.
Je 14.00 a prezentace musí k porotě. Čas tiká a pomalu není kde brát. Stres roste asi jako u nás v ICE, když čekáme na rozhodnutí ohledně naší nabídky. Jisté je, že tým teď dýchá společně a jde do toho naplno. Skvělé!
Prezentace běží – a já jsem hrdý na to, co tým připravil a jak to prezentoval. Klobouček. Ráno jsem tomu úplně nevěřil, ale je to tak. Teď už jen, co tomu řekne porota.
Čekání je krátké a rozhodnutí přichází. Někdo vyhrává cenu, ale náš tým to není.
Zvládli jsme to, potkali jsme se, inspirovali se a víme, že dokázat se dá všechno. Když se chce, jde se na to profesionálně a všichni se zapojí. Já jsem rozhodně vyhrál.
Vyhrál jsem zkušenost, kterou nikde nekoupíš, a ověření toho, že hodnoty ICE (profesionalita, flexibilita, týmovost, čestné jednání, ale i zábava), které jsme v týmu uplatnili, fungují a vedou k cíli.
Sedím v autě z Jihlavy do Žďáru, je cca 18 hodin, mám dobrý pocit. Hřeje mě u srdce, že jsem poznal nové inspirativní lidi, kteří mi dali spoustu energie a radosti. Užil jsem si to – a jestli i tým? Tak to se jeho členů musíte zeptat.
Díky celému týmu – Johano, Lucko, Lukáši, Marku, Sofiane, Tomáši i Vojto – byli jste skvělí a přeji vám moc úspěchů dál ve studiu i osobním životě. Ať se vám trička ICE hezky nosí. Rozhodně mě tým utvrdil v tom, že ICE podpora vzdělávání a škol dává smysl.
Takže vedle kroužků pro ZŠ, SŠ a výuky na VŠ dávám do kalendáře (pokud o to bude ze strany organizátorů JA Czech zájem) i tuto akci.
Zbyněk Bezchleba, Senior Software Developer a mentor tohoto týmu
