Na našem webu používáme cookies.
Některé z nich jsou k fungování stránek nezbytné, ale o těch ostatních můžete rozhodnout sami.
Za poslední dekádu jsme byli svědky významného rozmachu technologií a výpočetní techniky, který vedl ke změnám myšlení i v architektuře.
Dynamické změny v přístupu a v pracovních postupech souvisejí se stále užší specializací a rozvojem expertních pozic. Je logické, že do tak tradičních oborů jako je stavitelství a architektura, které více než 70 let1 existují stále ve stejném paradigmatu, se nakonec propracovala právě automatizace. Výjimky a pozoruhodné momenty ve vývoji architektonického uvažování a navrhování přesto stojí za to připomenout. Ať už jsou to parametricismus devadesátých let, diskrétní architektura po roce 2012 nebo dnešní úsvit využívání umělé inteligence v navrhování2. Progresivní architekti, jako jsou například Greg Lynn nebo Achim Menges, se nazabývají jen novými návrhovými metodami, ale i fabrikací architektury. Velmi efektivní metodou fabrikace je aditivní design, což je koncept založený na postupném vrstvení materiálu. Od menších měřítek a malých 3D tiskáren na “plast”, jak znáte z dnes již běžného používání tiskáren, například PRUSA printer, se koncept posouvá do větších měřítek.
Dnes jsme svědky významného rozvoje velkých 3D tiskáren, které jako tiskový materiál používají beton.
Tato změna výrobní technologie přináší několik velmi významných konceptů. Zřejmá je úspora pracovníků při procesu výroby. Automatizace nahrazuje těžkou, často repetitivní a náročnou lidskou rutinní práci. Dalším důmyslným prvkem je přesnost. Díky robotické práci je vyloučena nepřesnost při provádění. Dokumentace stavby je nahrazena datovými modely. Přesná data se nahrávají do robota, který přesně provádí dané úkoly. V neposlední řadě dochází k úspoře času a materiálu. Nejen díky optimalizačním procesům, ale i díky strojové efektivitě a dobrému plánování. Mezi ideou a realizací může být jen několik málo hodin. Co architektura dřív musela řešit v rámci přípravy, od výkresů k bednění a následné realizaci, se dnes proměnilo na digitální model, který v mžiku přeměníte na robotická data a v podstatě můžete tisknout.
3DCP dnes není jakýmsi jednorožcem ve stavitelství, ale stává se čím dál více běžnou technologií, která se stane budoucností celého oboru.
Brzy bude robot na stavbě součástí našich životů jako dobrý pomocník pro dosažení efektivních a krásných staveb.
_________________________________________________
1velkých inovací ve stavitelství bylo dosaženo v moderně i díky architektům jakým byl například Le Corbusier, který usiloval o automatizaci stavebnictví již od 30 tých let 20tého století.
2Jedním z pozoruhodných projektů je deep himmelblau ( Wolf Prix a Daniel Bolojan ), kde je významným způsobem využito strojové učení. Metoda využívá rozsáhlého datasetu práce rakouské kanceláře Coop himmelblau a umožňuje tak zefektivnit návrhové procesy.
3fabrikace znamená vyrábění ve skutečném měřítku. G.Lynn v 90 tých letech začíná využívat CNC strojů k vyrábění prototypů. Achim Menges se specializuje na využívání robotických ramen a karbonových vláken.
